Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Planetka (6263) pojmenována po českém profesoru Druckmüllerovi

Planetka (6263) pojmenována po českém profesoru Druckmüllerovi

Planetka (6263) byla pojmenována po prof. Druckmüllerovi.
Autor: ČAS.

Mezinárodní astronomická unie schválila návrh na pojmenování planetky (6263) po českém profesoru Miloslavu Druckmüllerovi z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, který je české veřejnosti dobře znám jako průkopník ve zpracování fotografií úplných slunečních zatmění. Planetku objevila 6. srpna 1980 astronomka Zdeňka Vávrová na observatoři na Kleti a o pojmenování informoval oběžník Minor Planet Center číslo 110621 z 11. července 2018. Ke gratulacím se přidává i celá Česká astronomická společnost.

O prof. Miloslavu Druckmüllerovi

Prof. Miloslav Druckmüller (nar. 1954) je český matematik, fotograf a profesor na fakultě Strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Zabývá se především matematickými metodami ve zpracování digitální fotografie, v čemž dosahuje světových úspěchů. Jeho nejznámějším přínosem jsou revoluční snímky sluneční koróny při úplných zatměních Slunce. Prof. Druckmüller je rovněž nositelem dvou významných ocenění České astronomické společnosti – Astrofotograf roku (2006), čestné Kopalovy přednášky (2010), Ceny Jindřicha Zemana (2017) a od soboty 1. dubna 2017 je také jejím čestným členem. Ve světě se dočkal několika významných uznání: vyjma zasloužených úspěchů ve vědecké komunitě bylo rovněž několik jeho snímků publikováno NASA jako prestižní Astronomický snímek dne. Jeho posledním významným přínosem bylo vytvoření algoritmu NAFE pro doostření obrazů Slunce z dat pořízených družicí Solar Dynamic Observatory NASA. Více o prof. Druckmüllerovi v síni slávy Astro.cz a další snímky a videa najdete na jeho webových stránkách: www.zam.fme.vutbr.cz/~druck/.

Zatmění Slunce 20. března 2015 nad Špicberky. Autor: Miloslav Druckmüller
Zatmění Slunce 20. března 2015 nad Špicberky.
Autor: Miloslav Druckmüller

Planetka (6263) Druckmüller

Planetka byla objevena astronomkou Zdeňkou Vávrovou ve středu 6. srpna 1980 na kleťské observatoři a až do letošního léta neměla jiné označení než katalogové (6263) = 1980 PX = 1990 VR1. V době objevu se nacházela v souhvězdí Kozoroha s jasností 16,6 magnitudy. Planetku pozorovala celkem 7 nocí mezi 6. srpnem a 3. zářím 1980, pak se ale na dlouhých 10 let těleso ztratilo z dohledu. Až v roce 1990 se planetka dostala opět do vhodné pozorovatelské pozice na obloze a jako "nový objekt" ji našli astronomové na observatoři Okutama v Japonsku (tehdy dostala ono označení 1990 VR1). Až při pozorováních v letech 1993 a 1995 se podařilo její dráhu dostatečně spočítat a zjistit, že jde o objekt z roku 1980. Po soustavném pozorování se ukázalo, že jde o těleso o velikosti zhruba 4 kilometry, s periodou oběhu 3,23 roku. Přísluní planetky leží 1,665 astronomické jednotky (249 milionů km) od Slunce, což ji řadí do kategorie křižič Marsu (tam dle NASA JPL spadají planetky, které mají přisluní v rozmezí 1,3 až 1,666 astronomických jednotek od Slunce). K dnešnímu dni je známo 13 654 křižičů Marsu. 

Poloha planetky (6263) Druckmüller vůči planetám ve Sluneční soustavě 17. července 2018. Autor: Minor Planet Center.
Poloha planetky (6263) Druckmüller vůči planetám ve Sluneční soustavě 17. července 2018.
Autor: Minor Planet Center.

Citace k planetce

Každá pojmenovaná planetka (pojmenování většinou navrhuje objevitel) má přiřazenou citaci, která popisuje původ schváleného názvu. V tomto případě tedy jméno prof. Druckmüllera. Citace zní v originále takto:

Miloslav Druckmüller (b. 1954) is a Czech mathematician, astronomy popularizer and photographer, who developed an innovative method to visualize the solar corona during total eclipses of the Sun. He has stretched the limits of scientific astrophotography, leading to a variety of discoveries.

V češtině tedy:

Miloslav Druckmüller (narozen v roce 1954) je český matematik, popularizátor astronomie a fotograf, který vyvinul inovativní metodu k vizualizaci sluneční koróny během úplných zatmění Slunce. Rozšířil hranice vědecké astrofotografie, což vedlo k různým objevům.

Nutno podotknout, že ve vývoji zmíněné inovativní metody prof. Druckmüllerovi velice významně pomáhala jeho dcera Hana.

Za celou českou i slovenskou astronomickou obec hluboce gratulujeme prof. Druckmüllerovi k zaslouženému uznání!

Připomeňte si...

Miloslav Druckmüller v Hyde Parku Civilizace, Česká televize

Miloslav Druckmüller v pořadu Hlubinami vesmíru, TV Noe

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Elementy dráhy planetky (6263) Druckmuller
[2] Cirkulář MPC 07/2018 s oznámením nových jmen pro planetky
[3] Planetka v databázi MPC
[4] Stránky a fotografie Miloslava Druckmüllera
[5] Miloslav Druckmüller v Síni slávy ČAS
[6] Miloslav Druckmüller v HydeParku Civilizace České televize
[7] Miloslav Druckmüller v Hlubinách vesmíru (1. díl), TV Noe



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: 6263 Druckmüller, 1980 PX Druckmüller, Planetka, Miloslav Druckmüller


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »